Ahoj tady opět Adam. Dnes jsme měli poslední lezecký den před velkým resteme, ve kterém plánujeme podívat se po okolí. Počítáme s tím, že budeme mít asi tří denní pauzu a pak na to zase vlítnem. Ještě úplně nevíme, kam se pojedeme podívat – váháme mezi výletem k Atlantiku a národním parkem Tangwa-Karoo, který je nedaleko odsud.
Po Rockstocku jsme se opět vrhli na lezení. Zopakovali jsme si skvělé Fields of Joy, kde se mi hned ze začátku podařilo 7B Dirty lies, které už předtím vylezl Kuba. Kdo má rád atletické lezení ve stropě, přišel by si na své – paty, špičky, „hueca“ jak se říká velkým okrouhlým dírám atd. Michal v tom v průběhu dne dává skvělé pokusy a pádá ve výlezu ze stropu. Paradoxni je, že zrovna Michal si vybral vytrvalostní boldr ve stropu. No co k tomu dodat. Mi se daří další 7B Maniac, což je jasný kandidát na nejhezčí 7B v oblasti (teda aspoň pro mě). Myslím, že už jsem o něm psal někdy dříve. Kuba se trápí v těžkém prvním kroku, který mu vůbec nejde, ale zbytek dává v klidu. Dnes asi není jeho den. Ještě přidáváme jedno nádherné 7A+, kde se hecujeme s kámošema z Praetorie a tím náš den končí.
Dnes jsme se vydali opět do Pakhuis Pass. Je třeba dodat, že poslední dny se dost ochladilo a obzvlášť včera se teplota pohybovala kolem 10°C. Dnes se oteplilo, ale zato foukal v sedle pořádný vítr, který to vynahradil. Ideální podmínky na bouldering. Vydali jsme se na osamělý kámen Rhino, který je vidět už z cesty. Na něj vede stejnojmenný boldr 7B plus, kde jsme opět potkali Paula Robinsona. Zdálo se, že se chystá na Monkey wedding tak uvidíme, jak to dopadlo. My jsme se přesunuli do oblasti Roadcrew, kde jsou nádherné bouldry. Je to oblast plná pěkných věcí. Já už jenom zkouším nádheru Ulaan Baatar 7B a Michal něco lehčího, ale jsme nepopsatelně unavení. Lezení zde je opravdu super fyzické. Zdá se mi, že mě ruce ještě nikdy tak nebolely. Ještě jsem zapomněl dodat, že Kuba dnes nelezl, má něco s prstem. Doufáme, že to bude v pohodě a po restu na to zas vlítne.
Já se určitě vrátím na Rhino. Doufám jenom, že seženu více boldrmatek.
Tak zatím ahoj pozdravujeme všechny kamarády, rodinné příslušníky, přítelkyně a ostatní. Doufáme, že příště přineseme report z nějakého fajn výletu, ať si počtou i ne-lezci.
2 komentáře:
Ahoj chlapi, dneska jem si na Vás vzpomněla, když jsem se "škrábala" na svou žirafí kobylu. Doufám, že nebudu potřebovat žádné boldrmatky :-). Všichni pozdravují - Homolovci i Stáňovci, mějte se pořád super,myslíme na vás, kudy chodíme. Ahóóój. Mamča
Zdravíčko Afričánci! Paráda, Michalovi určitě po restu padne a Kuba prstík vyléčí. Taky normálně. Míša si vylepšila v Juře maximum na 9-/9 (musím Vám to napsat já, když ona se asi stydí, že nedala plnotučnou devítku ;). Zítra jsme měli s Věrkou odjíždět do Zillertalu a dál a Věrka dostala zánět ledvin, tak se nám odjezd nechtěně posouvá. Jeďtě k oceánu, to musí byt luxus!
Tož ať se daří, těším se na další příspěvek a až zajedem na Bor!
Michal.
Okomentovat